Obraz Doriana Graye

Šroubovák je nástroj určený k otáčení šroubů, v jejichž hlavě je drážka nebo speciálně tvarovaný otvor. Skládá se z rukojeti a kovové tyče (čepele), která je v rukojeti zasazena. Tvarovaný konec tyče (břit) zapadá do tvarované drážky nebo otvoru v hlavě šroubu. Rukojeť je obvykle tvrovaná pro uchopení dlaní. U hodinářských šroubováků je rukojeť tvarována pro sevření mezi prsty, kdy ukazovák tlačí přes volně otočnou destičku šroubovák do záběru. Rukojeť bývá nejčastěji z plastu, může mít protiskluzovou úpravu. Elektrikářské šroubováky jsou izolované až ke konci čepele, aby nemohlo dojít k dotyku s částí pod napětím. Zámečnické šroubováky mívají kovovou část protaženou skrz rukojeť. To umožňuje i lehké údery kladivem. Některé šroubováky mají na čepeli šestihranné osazení pro uchopení maticovým klíčem a zvětšení záběrného momentu.

Běžné šroubováky

• Plochý – Jeho konec má plochou hranu, je určen pro šrouby s jednou drážkou (-)
• Křížový – Konec má tvar kříže (+), štíhlejší tvar bývá nazýván Phillips, tvar s tupějším úhlem Pozidrive
• Torx – Konec má tvar hvězdičky
• Imbusový – Konec má tvar šestiúhelníku, lze ho používat tam, kde je nárok na velký kroutící moment
• Ostatní – Tri-Wing, Torq-Set
• Bezpečnostní – Tvar trojúhelníčku či přerušené přímky. Účelem je zamezit neškolenému personálu v otevření zařízení. Bezpečnostní šroubováky však lze koupit samostatně, případně vyrobit úpravou běžného šroubováku (přerušením přímky), nebo z jiného vhodného kusu kovu (hřebík). Dále jmenujme např. síťové adaptéry telefonů firmy Nokia, které mají vlastní speciální tvar hlavy šroubků.